Daalia Break Out

Ano, opora je naprosto nezbytná. Odrůda Break Out tvoří skutečně gigantické květy a dorůstá výšky až 160 cm. Bez kvalitní a pevné opory by se stonky pod těžkou vahou velkých květů nebo při silnějším poryvu větru velmi snadno rozlomily. Oporu doporučujeme k rostlině umístit ideálně už při výsadbě hlíz, abyste později nepoškodili rozrůstající se kořeny.

Jiřiny vyžadují střední zálivku (vláha 💧💧). Mají rády dostatek vody pro tvorbu květů, ale absolutně nesnášejí přemokřené kořeny, ve kterých by mohla hlíza rychle shnít. Co se týče hnojení, zpočátku sezóny použijte hnojiva s vyšším obsahem dusíku pro bohatý růst listů a pevných stonků. Těsně před nasazením poupat pak přejděte na hnojiva s vyšším obsahem draslíku, který se postará o ty nejkrásnější a největší květy.

Hlízy vysazujte ven vždy až v průběhu května nebo června, jakmile máte naprostou jistotu, že už nehrozí žádné přízemní mrazíky. Při samotné výsadbě uložte hlízu do jamky vodorovně do hloubky 10 až 15 centimetrů. Je klíčové, aby očko (pupen) směřovalo nahoru. Nad krčkem hlízy by mělo zůstat zhruba 5 cm zeminy. Dodržujte spon 30-50 cm, což vychází zhruba na 1 až 4 rostliny na metr čtvereční.

Rozhodně ano! Pokud toužíte po dřívějším kvetení a chcete rostlině zajistit silnější start, můžete hlízy předpěstovat. Ideální čas je již od počátku března. Hlízu zasaďte do květináče se substrátem a umístěte ji na světlé, teplé a bezmrazé místo. Ven ji pak přesadíte až v květnu po odeznění posledních mrazíků.

Zaštipování je skvělý zahradnický trik, díky kterému bude vaše rostlina hustší a nasadí více květů. Jakmile má mladá rostlinka vyvinuto několik párů pravých listů, neváhejte a jednoduše odstraňte (odštípněte nebo odstřihněte) její vrcholový výhon. Tím rostlinu podpoříte v tom, aby se začala bohatě větvit do šířky, a navíc získá na lepší stabilitě.

Tajemství dlouhého a bohatého kvetení tkví v pravidelném odstraňování starých a odkvetlých květů přímo na záhonu. Tím zamezíte tvorbě semen, na kterou rostlina vynakládá zbytečně moc energie. Rostlinu naopak stimulujete k nasazení dalších nádherných poupat, a tak vám bude dělat svými květy radost až do pozdního podzimu.

Jiřiny v našich podmínkách nejsou plně mrazuvzdorné. Jakmile první silnější podzimní mrazíky spálí a zčernají nadzemní listy a stonky, je čas hlízy ze země opatrně vykopat. Stonky odřízněte kousek nad hlízou, hlízy jemně očistěte od přebytečné zeminy a nechte je oschnout. Poté je uložte na suchém, temném a bezmrazém místě, ideálně zcela zasypané v pilinách, rašelině nebo písku, aby během zimy nevyschly.

Ano, pěstování v nádobách je teoreticky možné, ale musíte počítat s obří velikostí odrůdy Break Out (80-160 cm). Budete k tomu potřebovat opravdu velmi velkou a těžkou pěstební nádobu, aby se rostlina s velkými květy nepřevrátila. Zároveň nesmíte zapomenout na masivní opornou konstrukci zasazenou hluboko do květináče. Nezapomeňte také na to, že rostlina v nádobě vyžaduje pravidelnější zálivku a hnojení, jelikož živiny se z menšího objemu substrátu rychleji vyčerpají.

Boj se slimáky a plzákami je u jiřin zásadní. Mladé, čerstvě vyrašené výhonky jsou pro ně totiž neodolatelnou pochoutkou a slimáci dokážou zničit rostlinu za jedinou noc. Chraňte své rostliny hned od jara. Pravidelně slimáky ručně sbírejte ve večerních hodinách, nebo po obvodu záhonu opatrně aplikujte ekologické granule proti slimákům- Ferramol.

Kromě všudypřítomných slimáků si dejte pozor především na drobný hmyz zvaný třásněnky, které sají šťávu z listů a květů a způsobují jejich deformace. Z chorob se u jiřin může vyskytnout virová mozaika (virus mozaiky). Tato nemoc se projevuje žlutozeleným mramorováním a kroucením listů. Jelikož na virové choroby rostlin neexistuje postřik, napadenou rostlinu je nutné bohužel včas zlikvidovat, aby se virus nešířil.

Jiřina Break Out je dechberoucí letnička, která vás okouzlí svými obřími květy v barvách připomínajících jahody se smetanou. Její okvětní plátky plynule přecházejí ze smetanově žlutého středu přes červenorůžovou až po jemnou pastelovou barvu blush. Rostlina je nenáročná a velmi vhodná i pro úplné začátečníky. Kvete vytrvale od července až do listopadu a běžně dorůstá do úctyhodné výšky 80 až 160 cm.

Květy sklízejte vždy v momentě, kdy jsou rozvité zhruba do tří čtvrtin. Důvod je ten, že jiřiny se po uříznutí ve váze už více nerozvinou. Před řezem vždy opatrně zkontrolujte zadní (nejnižší) okvětní lístky – měly by být na dotek pevné a vypadat svěže.

Ano, existuje úžasný a profesionální fígl! Ihned po seříznutí květu ponořte spodní konce stonků zhruba na 15 minut do nádoby s horkou vodou (o teplotě 70 až 80 °C). Díky tomuto ošetření stonky nepřijdou o vlhkost a vydrží vám dělat radost ve váze krásné a čerstvé zhruba jeden celý týden.

Nejjednodušším způsobem množení je jarní dělení velkých trsů hlíz před samotnou výsadbou. Aby se množení povedlo, pamatujte na naprosto zásadní pravidlo: Každý oddělený kus hlízy musí mít takzvaný krček s očkem (pupenem). Zkrátka samotná odtržená „brambora“ bez kousku starého stonku a očka nikdy nevyklíčí. Řezné rány po dělení nezapomeňte nechat zaschnout nebo je posypte dřevěným uhlím jako prevenci proti hnilobě.

Jistě, druhým skvělým způsobem je řízkování. Postupuje se tak, že v únoru či březnu hlízy jemně zavrtáte do vlhkého substrátu a umístíte do světla a tepla (nad 20 °C). Může trvat 4-6 týdnů, než hlíza začne rašit. Substrát udržujte mírně vlhký. Jakmile nové výhony dosáhnou délky 5-8 cm a mají alespoň dva páry pravých listů, ostrým nožem je odřízněte. Spodní listy odstraňte, konec namočte do práškového stimulátoru a zapíchněte do lehkého substrátu. Řízky pak pravidelně roste, aby dobře zakořenily.

Pro úspěšné pěstování vyberte pro jiřinu plně slunné stanoviště, kde bude mít dostatek světla pro vývoj svých obřích květů. Půda by měla být dobře propustná a bohatá na živiny (humózní). Pokud máte na zahradě příliš těžkou jílovitou půdu, doporučujeme do ní před výsadbou přimíchat písek a kvalitní kompost pro lepší provzdušnění.

Pokud jiřina nevykoukla nad povrch půdy ani po několika týdnech, nejčastěji to má tři příčiny. Tou první je fakt, že zasazená hlíza neměla živé očko (pupen na krčku), takže rostlina nemá z čeho vyrůst. Druhým velmi častým problémem je přemokřená studená půda, ve které hlíza jednoduše uhnila. A třetí možností je, že sice vyrašila, ale mladé a šťavnaté výhonky zlikvidovali slimáci ještě předtím, než jste si jich vůbec stihli všimnout.