Sidrunmünt

Ano, citronová máta je plně mrazuvzdorná trvalka (zóna 5a) a hravě zvládne teploty klesající až k -28 °C. Nemá sice zimní efekt (na zimu její nadzemní část odumírá), ale kořeny v zemi bezpečně přezimují.

Na podzim nebo brzy na jaře stačí odumřelé suché stonky zastřihnout těsně nad zemí. Jakmile se na jaře oteplí, rostlina z kořenů vyraší novou, svěže zelenou silou.

Ano, citronová máta kvete krásnými, drobnými kvítky, které mají světle fialovou až lila barvu. Doba květu trvá poměrně dlouho, obvykle od července až do září.

Květy jsou nejen velmi dekorativní, ale navíc působí jako magnet na nejrůznější opylovače. Výsadbou této máty zaručeně přilákáte do své zahrady včely, čmeláky a motýly.

Citronová máta je kultivarem nebo variantou máty klasnaté (Mentha spicata). Na rozdíl od známější máty peprné má celkově jemnější a sladší chuť.

Zatímco máta peprná má velmi silný, až „chladivý“ a ostrý mentolový profil, citronová máta kombinuje mentolový základ se zřetelnými, osvěžujícími citrusovými podtóny. Také listy mívají u Mentha spicata svěžejší zelenou barvu a o něco jemnější strukturu.

Citronová máta má ráda střední přísun vláhy. Půdu udržujte mírně vlhkou, ale dejte pozor, aby nebyla dlouhodobě přemokřená, což by mohlo vést k uhnívání kořenů. Zvýšenou pozornost zálivce věnujte zejména během horkých letních dnů.

Co se týče hnojení, máta je velmi nenáročná a poradí si s ním i úplný začátečník. Pravidelné přihnojování není nutné. Pro podporu bujného růstu a tvorby bohaté zelené hmoty stačí, když na jaře do půdy zapracujete trochu kvalitního kompostu.

Sazenice od nás obdržíte již vzrostlé v květináči, takže jsou připravené k okamžité výsadbě. Ideální stanoviště pro citronovou mátu je na slunci nebo v polostínu, kde se naplno rozvine její mentolově-citrónové aroma.

Rostlině vyhovuje humózní a hlinitá půda s přiměřenou vlhkostí. Ideální spon pro výsadbu do záhonu je 40 cm od sebe, což odpovídá zhruba 4 až 6 rostlinám na metr čtvereční. Protože se máta velmi ráda a rychle rozrůstá podzemními oddenky, důrazně doporučujeme při výsadbě použít do země kořenovou zábranu.

Rozhodně ano! Pěstování v květináčích, nádobách nebo truhlících je dokonce velmi oblíbeným a praktickým způsobem, jak tuto bylinku pěstovat. Máta je živelná trvalka a nádoba přirozeně omezí její nekontrolovatelné rozrůstání do okolí.

Pro úspěšné pěstování v nádobě dbejte na:

• Dostatečně velký květináč s odtokovými otvory
• Kvalitní humózní substrát
• Pravidelnou zálivku (v nádobách substrát vysychá rychleji než v záhonu)

Při kombinování je nutné pamatovat na její rozpínavost. Nejlepší je sesazovat mátu s dalšími robustními trvalkami nebo bylinkami, které snesou její konkurenci, například s meduňkou či oregánem.

Pokud ji ale omezíte kořenovou bariérou, tvoří skvělé podrostové patro například pod keřovými růžemi nebo ovocnými stromky. Její silné aroma navíc často funguje jako přírodní odpuzovač proti mšicím a dalším drobným škůdcům, čímž chrání své sousedy.

Během hlavní sezóny řez spočívá pouze v pravidelném zaštipování vrcholků při sklizni a odstraňování případných suchých či poškozených listů, což udrží rostlinu kompaktní a vitální.

Radikální zpětný řez je vhodné provést buď pozdě na podzim, nebo brzy na jaře před rašením. Všechny staré a odumřelé stonky ustřihněte zahradnickými nůžkami těsně nad úrovní půdy. Rostlina si tím odpočine a na jaře vyžene nové, zdravé výhony.

Lístky nebo celé vrcholky můžete sklízet průběžně po celou vegetační sezónu. Ve skutečnosti pravidelné odštipování vrcholků rostlině velmi prospívá – zabráníte tím jejímu vytahování, podpoříte košatější růst a zajistíte si tak neustálý přísun čerstvých mladých lístků.

Pokud chcete mátu sušit, nejlepší čas pro větší sklizeň natí je těsně před rozkvětem (obvykle na přelomu června a července), kdy je koncentrace aromatických silic v listech nejvyšší.

To je pro mátu velmi typické chování – šíří se pomocí agresivních podzemních oddenků. Pokud se vám rozrostla mimo vyhrazený prostor, přebytečné rostliny i s oddenky z půdy nekompromisně vyryjte.

Abyste tomuto problému do budoucna předešli, doporučujeme pěstovat mátu buď ve velkém květináči zakopaném v zemi (bez dna nebo s velkými odtokovými dírami), nebo kolem záhonu instalovat plastovou kořenovou zábranu do hloubky alespoň 30 cm.

Žloutnutí listů je u máty nejčastěji způsobeno přeléváním a špatným odtokem vody. Přestože máta potřebuje vlhko, v přemokřené jílovité zemi se jí dusí kořeny. Zkontrolujte, zda půda není příliš těžká a mokrá; v případě pěstování v květináči vylijte vodu z podmisky.

Dalším důvodem může být absolutní vyčerpání živin v substrátu (u starších rostlin v malých květináčích) nebo příliš těsný kořenový bal. V takovém případě pomůže rostlinu rozdělit a přesadit do čerstvé, na humus bohaté zeminy.

Možnosti využití jsou velmi široké. Jelikož je rostlina plně jedlá a vyniká silným mentolově-citrónovým aroma, je fantastická v kuchyni. Čerstvé lístky skvěle ochutí ledové nápoje, koktejly (např. domácí limonády) i nejrůznější letní dezerty.

Kromě kulinářského využití je velmi ceněná ve floristice. Její rovné, vonné stonky jsou vhodné k řezu do kytic, a pokud lístky usušíte, výborně poslouží k tvorbě voňavých domácích dekorací nebo potpourri.

Tento druh máty běžně dorůstá do výšky 40 až 60 cm. Tvoří vzpřímené stonky se svěže zelenými listy. Díky této výšce se skvěle hodí nejen do bylinkových záhonů, ale i jako nižší patro trvalkových kompozic nebo do větších dekorativních nádob na terase.

Pro lidi a děti je citronová máta naprosto bezpečná, jedná se o oblíbenou jedlou bylinku.

U domácích zvířat, zejména koček a psů, je však dobré mít se na pozoru. Máta obsahuje esenciální oleje, které mohou být pro zvířata ve větším množství špatně stravitelné a při nadměrné konzumaci vyvolat podráždění žaludku. Obvykle se jí ale zvířata pro její silnou vůni přirozeně vyhýbají.

Citronová máta je výjimečně odolná rostlina. Z hlediska chorob je u nás uváděna jako zcela bez chorob, takže se nemusíte bát žádných plísní ani rzí, které někdy trápí jiné druhy rostlin.

Jediným škůdcem, který se na ní může občas objevit, je mandelinka mátová (krásně zbarvený, kovově lesklý brouk). Pokud na listech zpozorujete okousaná místa a přítomnost tohoto brouka, nejšetrnějším a nejúčinnějším řešením je včasný mechanický sběr dospělců i larev.

Množení máty je díky její vitalitě mimořádně jednoduché. Nejčastěji se množí dělením trsů nebo oddělováním kořenových oddenků, ideálně na jaře nebo na podzim. Stačí rýčem odseknout část rozrostlého kořene a zasadit jej na nové místo.

Další možností je řízkování. Vrcholové stonkové řízky snadno a rychle zakoření, pokud je jednoduše vložíte do sklenice s čistou vodou. Jakmile pustí dostatečně silné kořínky, můžete je přesadit do hlíny.

Zcela stinné stanoviště není pro citronovou mátu ideální. I když patří k odolným bylinkám a ve stínu pravděpodobně přežije, její růst bude slabší, stonky se budou za světlem vytahovat a koncentrace aromatických silic v listech se znatelně sníží.

Pro ty nejvoňavější lístky a hustý růst zvolte raději slunnou stranu zahrady nebo světlý polostín.